Jezinky
Známy jsou mi dvě: první - notoricky známá - o Smolíčkovi pacholíčkovi (Němcová) čili Smolíčkovi holečkovi (Erben). Ačkoli se v nich nedochoval popis zmíněných strašidel, přesto můžeme něco dovodit:
1. jezinky se živí dětmi (snad příležitostně, možná ale výhradně-..!)
2. mají dlouhé prsty (jen dva prstíčky strčí a už je v chaloupce celá ruka, potažmo celá jezinka)
3. vzezření jsou patrně nedbalého, celkově zpustlého (vyvolaly ve Smolíčkovi soucit)
4. jsou schopny válečné lsti (vyvolaly ve Smolíčkovi soucit).
Vedle pohádky o Smolíčkovi existuje ještě další variace na téma Jezinky: v ní vystupují jako nemilosrdné vylupovačky očí (zde odkazuji na Xavierův příspěvek o několik stránek zpátky), které pak skladují k dalšímu (dosud nevybádanému) použití (rozhodně si nevybírají - v jejich sbírce skončily jak oči v pohádce figurujícího starého pastevce ovcí, tak i oči soví, vlčí, kančí či sojčí). Dají se - podobně jako vodníci a hastrmani lýkovým provazem - spoutat či sešlehat ostružiním - jezinky mají příliš jemné prstíčky, než aby se mohli samy osvobodit.