Pověst o rytíři Geroldovi z Rychlebů
Čas ubíhal a rytíři Geroldovi ubývalo sil, nestačil již plnit všechny své povinnosti, spojené se správou hradu a jeho okolí.
Jednoho večera, kdy uvažoval o tom, že bude muset vévodu požádat o uvolnění ze služby, přišel Geroldovi jeho sluha oznámit, že na nádvoří přijíždí skupina jezdců.
Rytíř Gerold byl potěšen, že může na svém hradě uvítat vznešené hosty. Již dlouho žil na Rychlebách osaměle, a tak mu ani nebylo divné chování zeleného rytíře a jeho družiny. Rytíř měl sice dvorské způsoby, ale ani se Geroldovi nepředstavil. Zato hned předeslal starému rytíři, že ho posílá vévoda Heinrich, aby pomáhal zestárlému Geroldovi při plnění správcovských povinností.
Gerold se té zprávě potěšil a pozval celou společnost na vydatnou večeři.
Avšak krutostí se oplatil zelený rytíř pohostinnému Geroldovi. Zelený rytíř nebyl nikdo jiný než sám ďábel, který ještě tu noc nechal povraždit všechny obyvatele hradu.
Hrad přestal být útočištěm pronásledovaných a chudých a stal se sídlem loupežnické chásky, které se začali obávat nejenom počestní pocestní, procházející údolím, ale i obyvatelé celého okolí. Před zeleným rytířem a jeho kumpány si nikdo nebyl jistý životem a majetkem. Do svého loupežnického hnízda unášeli nebo pod různými záminkami lákali i nevinné panny z okolí.
Jednoho dne přivedl prolhaný rytíř na hrad nevinnou krásnou dívku, kterou představil svým kumpánům jako svou nevěstu. Bezelstná dívka netušila, že hrad obývá loupežný rytíř ze svou družinou a se sňatkem souhlasila. Až když zelený rytíř zavolal na hrad kněze, který ubohé dívce prozradil, kdo je její budoucí choť, začala se dívka vzpírat a prosila rytíře, aby ji poslal zpátky domu. Rytíř se jen šíleně zasmál a zavedl dívku do hradního sklepení, kde mladé panně ukázal těla zavražděných dívek a žen. „Když se za mne neprovdáš, čeká tě stejný osud“, zapřísahal ji hrozivým hlasem rytíř. Na potvrzení svých slov, zabil před jejíma očima kněze.
Rytíř věřil, že dary nebo výhružkami oblomí dívčino srdce, ale ona se jenom modlila a prosila ho o propuštění.
Čas odplaty se pomalu blížil. Poddaní ze širokého okolí již dále nechtěli snášet tyranskou vládu zeleného rytíře, shromáždili se a zaútočili na hrad. Rytířovi pomocníci urputně bránili hrad, ale i přesto se jim ho nepodařilo ubránit. Všechny loupežníky pobili, jenom zelený rytíř záhadně zmizel a začaroval i nešťastnou dívku. Proměnil jí v hada. Sám hrad byl v boji zničen tak, že již nikdy nebyl obnoven.
Ještě dnes čeká nešťastná panna na své vysvobození. To může
každoročně nastat o Květné neděli, v čase, kdy kněz čte pašije. V tu
dobu se v ruinách hradu každoročně objeví had se zlatým klíčkem v
tlamě. Tím lze otevřít truhlu s nesmírným pokladem, ukrytém v podzemí.
Získat však klíč není jednoduché. Je třeba ho vlastními ústy odebrat
hadu z tlamy, a tak se stát bohatým, a zároveň zbavit dívku jejího
prokletí.
Kdyby vás náhodu o Květné neděli zavedly kroky na
zříceninu hradu Rychleby, tak neztrácejte odvahu, když uvidíte hada s
klíčkem v tlamě.