Pověsti
Příspěvky
30. 10. 2009
Jedna z méně známých brněnských pověstí, tentokrát z Mendlova náměstí..
16. 7. 2009
Byla jednou jedna dívka, jejíž srdce horoucně zahořelo pro mladíka z
jiného panství. Ale aby se ti dva zamilovaní mohli vzít, bylo třeba
získat povolení pána – Půty švihovského. Ten totiž vydal krutý zákon o
porobě poddaného lidu, který sňatky mezi lidmi z jiných panství
nedovoloval.
16. 7. 2009
Na úpatí Bouřného stála kdysi vesnička Bedřichov. Bylo tu jen několik chalup,
rozesetých na stráni nad údolím, a o kousek níž stál u potoka mlýn. Žil v něm
mlynář s dcerou Tini, starou babičkou a čeledínem Martinem. Mlynář vedl hospodářství,
Martin pracoval v lese a Tini se starala o domácnost. Babičce už zdraví nesloužilo,
ale trpělivě nesla svůj úděl, obklopena láskou a péčí ostatních. Martin a Tini
v sobě našli zalíbení a mlynář dávno počítal s tím, že to tu po něm jednou Martin
všechno převezme. Tak žili uprostřed lesů klidně a spokojeně.
16. 7. 2009
Kdysi dávno, snad někdy na počátku 19. století, procházel po hřebeni od Kozích
hřbetů k Hornímu Sedlu jeden ze strážců zemské hranice, kterým se lidově říkalo
hraniční myslivci nebo také landvaši (z německého landwachen - strážit zemi).
16. 7. 2009
Jednou kdosi zemřel a mrtvola byla uložena do rakve v bílých punčochách.
V noci pak bylo slyšet na schodišti a půdě domu záhadné kroky...
16. 7. 2009
Pod Slepičími schody žil v domku punčochář Adam Moučka se svými třemi dcerami.
Ty se nemohly dočkat, až nemocný otec zemře a napomohly mu jídlem z
otrávených hub. Zesláblému nemocnému však upadla miska s jídlem na zem,
kde ji rychle sežral velký černý pes, který krátce na to zcepeněl.
Nešťastný otec poznal, co mu hodné dcerušky nachystaly a proklel je s tím,
že pes bude hlídat stavení i se zahrádkou a vyžene odtamtud každého, kdo
by se tam chtěl usadit.
16. 7. 2009
Jde bezesporu o nejvýznamnější chrudimské strašidlo a zjevení.
Dle pověsti vstoupil do zdejšího kapucínského kláštera mladík, který
při vstupu přijal klášterní jméno Fortunát, což latinsky znamená štěstím
obdařený. Jak ukázal jeho další osud, jméno si příliš šťastně nevybral.
16. 7. 2009
Prý kdysi byla tajná chodba z dnes již zbořeného Modestinova domu
(dnes parčík) vedle hlavního kostela Nanebevzetí Panny Marie a
ústila kdesi v lukách na Pumberkách. Luka patřila ke Kalousovskému mlýnu,
jehož vlastník, mlynář Jan Netřebal, se zadlužil u tehdejšího vlastníka
Modestinova domu.
16. 7. 2009
Z městských stavení byl zvlášť zlopověstný jeden dům v Široké ulici (dnes obchodní dům Máj).
Vypráví se o krvavé postavě na chodbě, o ohnivých hlavách, zírajících ze
sklepa nahoru, o příšerách, které se honily po pokojích.
3. 2. 2009
Uvádíme pověst, kterou ve dvacátých letech vydal ve své knize
Böhmerwald-Sagen Hans Watzlik.